Do Stockholmu přišlo teplo

Ahoj! 

Tak tohle bude smutný, ale opravdu moc smutný článek! :-D 

Koukejte jak je tam kráááásně!!! :-) 

Taaak, teprve snídám a tak k tomu snídaňovému pohledu z okna popíšu i dnešní "ranní" pocity! :-) 

V minulém článku jsem psala, jak je mi smutno, že se budu v září stěhovat zase do jiných krajin. 

No okej, nebudu už dále tajnůstkařit - tedy s pravdou ven - do Německa. Ale to jste asi stejně tušili. :-) Zatím na rok, uvidíme, jak to půjde dál. Musím se pak taky konečně vrhnout na VŠ, ať ze mě něco je! 

Nechtěla jsem o tom psát a mluvit, protože SE ŘÍKÁ, že by se to následně nemuselo podařit. Ale co... Nevidím důvod, proč by to nemělo vyjít. :-) Tak, tady to máte. 

Těším se, moc! Ale... 

Dnes, když jsem si šla udělat tu pozdní snídani... Taaak moc krásně to tady vonělo - úplně švédsky. Přesně tak, jako to vonělo před dvěma lety v Ängelholmu, před půl rokem v Djursholmu a pravděpodobně tak voní i léto v Lidingö. Fuuha. Je to nepopsatelný, ale určitě to všichni znáte. Každý má spojené určité "pachy" s daným místem. A každé místo má své ojedinělé aroma. Očuchávala jsem opravdu celou kuchyň (nekecám!) a vzhledem k tomu, že se nám rozbila Nespresso mašina a všichni si teď děláme poctivé kafe, tak předpokládám, že za tu vůni může kávovar? A švédská silná káva? Nebo je to tu opravdu cítit Švédskem? Ve Švédsku? :-D 

Ještě přidávám, že mám opravdu silné čichové vjemy. :-D A jsem divná! :-) Nějaká anosmie by mě zabila! 

A víte co je tedy to smutné? Začátkem prázdnin odlétám. Domů. Kde to sice voní úplně nejlíp, ale bude se mi stýskat. Navíc jsem tu přežila tu ošklivou depresivní šedou zimu (ne, nebylo to tak hrozné - ale když jste šli třeba do města - zastávka v kavárně byla podmínkou, jinak bych umrzla nebo umřela v depresích z tmy kolem ve 3 odpoledne - takže jsme s Lenkou utrácely za kávičky (na energii) a dortíčky (na stres), které jsme pak musely zase vypotit v gym!) s představou nejkrásnějšího švédského léta. Ale co už. :-) 

Nechci tu moc psát dopodrobna o mé host rodině, přidávat fotky, moje vztahy s ní atd. Oni sice nemají absolutně žádný problém se sdíleném fotek na sociálních sítích - ale přece jen, blog je zveřejněn pro všechny. Ale tak trošku se rozepíšu o mých dětech. :-) 

Občas bych se ráda podělila i s fotkami - v jak pěkném baráku už přes třičtvrtě roku bydlím, jak mám největší pokoj z celého baráku a cute koupelnu - v tomhle mám opravdu štěstí, co jsem viděla - ne všechny aupair to tak mají. Jak moc krásná a cool jsou má provizorní díťata. Protože oni opravdu JSOU. Jak moc jsou vtipní. Občas se popadám za břicho až mě bolí břišní svaly (o kterých bych asi ani jinak nevěděla, ale tak teda mám je :-)). Jak mě občas zlobí, že kvůli ním brečím příteli do telefonu, Lence doma a nebo Márovi přes zprávy. Jak jsem občas nespokojená a jen si stěžuji. :-D Ale to všechno k tomu prostě patří! :-) A oni mi budou taaaak moc chybět. 

Moje malá Pini už plánuje jak poletí za mnou do Tjeckien na návštěvu a taky chce vidět mého pojkvän -a, kterého má tak ráda (pořád nechápe, že on nebydlí ve stejné zemi :-)). A moji ségru Lucinku, pro kterou pořád vyrábí náramky a to ji viděla jen na Skype. Ona je kouzelná, sladká, vtipná a všechno. Je to moje zlato a opravdu jí přeji, aby její nová BARNFLICKA (Pauline má velký problém říkat mi mým jménem :-D - i když teď už také čím dál častěji slyším Teréééesa?) byla hodná a měla s ní trpělivost. Nekřičela na ni a hodně si s ní povídala a vyráběla. To má Pini ráda. :-) 

Můj Adrian, s kterým jsem na začátku opravdu bojovala (a teď jsme největší kámové, i když se občas moc pohádáme. On je zrovna v tom věku... Je mu 6, je opravdu chytrý, ale taky vypočítávý. A mám pocit, že s tím trochu bojuje. Občas se chová a vyjadřuje jak kdyby mu bylo 12, občas je jak malé děcko. Ale to je taky normálka.), už plánuje, jak se mi bude každý hokej smát, až zase pro jednou Sverige porazí Tjeckien. :-D Nikdy nezapomene na to, jak ho každé ráno nutím dělat jumping jacks na trampolíně, načež on mě pak nutí dělat rumpa up (to znamená, že se musím na té trampolíně odrazit zadkem a znovu vyskočit na nohy :-D) 

No jsou to miláčci a bude se mi stýskat a to i po mé nejlepší Lence a taky Káje! :-( Ale budu je jezdit navštěvovat a kdoví, třeba se tu zase sejdeme. :-) 

Teď už pomalu balím dárky do ČR, kam za týden letím na svoji dvoutýdenní dovču. Mám jen příručák, protože jsem si ještě - já blbka - nekoupila nový kufr (ale počkám do ČR, přece jen je to 3x levnější a kvalitní kufr taky něco stojí). Takže asi domů povezu jen dárky a sebe. :-D Oblečení snad nějak pořeším. :-D 

To mám pro Lucinku. Sladké, že? :-) 

Tak zatím ahoooj :-) 

Mějte se hezky.